spolek
RODRO
rodokmeny


pořádá a organizuje vzdělávací a kulturní akce zaměřené na historii

připomíná a seznamuje se souvislostmi českých a evropských dějin

zajišťuje tvorbu rodokmenů osob, šlechtických rodů a dynastií
Blatná

Blatná

Boskovice

Boskovice

Brandýs nad Labem

Brandýs nad Labem

Častolovice

Častolovice

Český Šternberk

Český Šternberk

Dobříš

Dobříš

Doudleby

Doudleby

Drahenice

Drahenice

Dymokury

Dymokury

Chotěboř

Chotěboř

Jimramov

Jimramov

Karlova Koruna

Karlova Koruna

Kostelec nad Orlicí

Kostelec nad Orlicí

Křimice

Křimice

Líšeň

Líšeň

Litenčice

Litenčice

Maleč

Maleč

Mělník

Mělník

Opočno

Opočno

Orlík

Orlík

Rychnov nad Kněžnou

Rychnov nad Kněžnou

Žamberk

Žamberk

Dana Janečková

30 let od kanonizace Anežky České v Praze

V pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha se 16.11.2019 konala slavnostní mše svatá k výročí 30 let od kanonizace sv. Anežky České a 30 let od pádu totalitního režimu v naší zemi. Mši celebroval emeritní krakovský arcibiskup a dlouholetý osobní sekretář papeže Jana Pavla II. Stanisław kardinál Dziwisz. 

Foto: Roman Albrecht, Kerel Feitl, Jan Jirsa

Pokračovat ve čtení

Rodokmeny projektu Křižovatka cest na pražském Karlově

Panely s rodokmeny z Prahy nezmizely. Jen se přemístily.

Výstava „Křižovatka cest“ je tvořená mnoha venkovními panely s rodokmeny potomků římského císaře a 11. českého krále Karla IV. Lucemburského (*1316 † 1378) a jeho předků po meči (až ke Karlu Velikému) a po přeslici (až k prvnímu českému historicky doloženému knížecímu páru sv. Ludmily a Bořivoje I. Přemyslovce). Karlovými potomky jsou dnes po přeslici členové všech současných evropských monarchií a členové většiny rodů české zemské šlechty. Seznamovat se s nimi prostřednictvím rodokmenů mohli Pražané a návštěvníci Prahy na Kampě a na dalších místech Prahy 1 téměř tři roky. 

Z technických důvodů byly ale v průběhu září 2019 panely s rodokmeny z centra města převezeny a všechny pohromadě umístěny do parku na Karlově. V bezprostřední blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého a budovy Muzea Policie České republiky. Vše pod stejnou adresou – ulice Ke Karlovu 1, Praha 2. Doplnily tak stávající panely umístěné zde od roku 2016.

V kostele a v pokladně muzea bude možné si k vystavovaným rodokmenům koupit doplňující publikace,
například Rodokmen českých panovníků.

 

Cílem projektu je připomenutí Pražanům a tuzemským i zahraničním návštěvníkům Prahy významné období české historie, dobu, kdy byla Praha díky Karlu IV. hospodářským i kulturním centrem Evropy. Graficky také připomenout, že Evropa byla příbuzensky, ale i nábožensky, kulturně a hospodářsky propojena již od nepaměti. Stačí jen navázat. A právě u místa, kde dal otec vlasti Karel IV. postavit, ke cti svého patrona a prvního předchůdce na středověkém trůnu římských panovníků a také svého předka ve 20. generaci Otce Evropy Karla Velikého, kostel (dnes Nenebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého) a klášter kanovníků řádu sv. Augustina (dnes budova Muzea Policie).
Vše dal postavit roku 1350 na hoře Karlově – Mons Caroli sancti – nejvyšším bodě planiny Nového Města pražského, kde se tehdy rozkládala pole, louky, pastviny, zahrady a vinice, také v úctě ke svým královským rodičům Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. 

 

„Císař Karel IV. svými stavebními počiny hodlal pozvednout význam Prahy na úroveň odpovídající hlavnímu městu Římské říše. Tomu odpovídá i značně nezvyklá podoba kostela. Osmiboký půdorys lodi kostela se totiž odvolává na korunovační kostel v Cáchách, ve kterém je pohřben císař Karel Veliký, a kde byli tradičně korunováni římští králové. Sám Karel IV. zde byl korunován v červenci 1349. Centrální půdorys kostela je přitom pro gotickou architekturu velmi nezvyklý a zřídka používaný. Základní kámen kostela byl položen a posvěcen prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic dne 18. září 1350. Náklad na stavbu vedl sám Karel IV. z královských důchodů“, lze dnes citovat už i z webových stránek kostela.

 

Zveme všechny zájemce o historii do karlovského parku a také na Vyšehrad, kde je u kostela sv. Petra a Pavla umístěna další část výstavy Křižovatka cest.

Partnerem projektu Křižovatka cest v roce 2019 je hlavní město Praha a společnost Kolektory Praha, a.s.

 
 
 
 
 

Fotografie zhotovil Karel Feitl.

Šlechtická podpora české státnosti na zámku Orlík

První srpnový den byla na zámku Orlík otevřena výstava, která už dva roky putuje po českých zámcích. Připomíná akce české zemské šlechty, která v letech 1938 a 1939, v čase nejvyššího ohrožení vlasti nacismem, veřejnými prohlášeními podpořila svou zemi. Na panelech jsou prostřednictvím rodokmenů představeny šlechtické rody, jejichž zástupci prohlášení podepsali. Jsou mezi nimi i majitelé zámku Schwarzenbergové.

V roce 2019 je výstava pod názvem „Šlechtická podpora české státnosti“ pořádaná k 80. výročí podepsání v pořadí 3. šlechtické deklarace, kterou v září roku 1939” signovalo 85 šlechticů z 33 šlechtických rodů. Toto “Prohlášení české a moravské zemské šlechty v září roku 1939”osobně předal prezidentovi Emilu Háchovi František princ Schwarzenberg (*1913 † 1992), který byl také spoluautorem textu. Kromě Františka podepsali prohlášení z rodu Schwarzenbergů také Arnošt princ Schwarzenberg (*1892 † 1979) a Františkův starší bratr Karel kníže Schwarzenberg (*1911 † 1986), autor textu prvních dvou deklarací.

Výstava na zámku Orlík končí 31. srpna 2019 a její další putování bude pokračovat na jaře příštího roku na zámku Doudleby.

 
 

Výstava šlechtických rodokmenů v Boskovicích

Putovní výstava rodokmenů českých a moravských šlechtických rodů „Šlechtická podpora české státnosti“ byla ve čtvrtek 2. června 2019 zahájena na zámku v Boskovicích.
Výstava připomíná iniciativu české a moravské šlechty, která se v letech 1938 a 1939 veřejně přihlásila k českému národu a v těžkém období naší země podpořila svou zemi, národ a jazyk. Prostřednictvím rodokmenů, které zhotovil genealog Jan Drocár, přinášejí jednotlivé panely výstavy základní informace o signatářích šlechtických prohlášení, jejich rodech, předcích a potomcích.

Výstavu pořádá rodina Mensdorff-Pouilly a rodokmenová společnost Rodro z.s. Ze šlechtického rodu Mensdorff-Pouilly podepsali v září 1939 třetí šlechtickou deklaraci 3 členové rodu: Alfons Karel hrabě Mensdorff-Pouilly (*20.7.1891 Boskovice † 7.10.1973 Boskovice),  Emanuel hrabě Mensdorff-Pouilly (*5.9.1866 Peggau † 28.3.1948 Český Šternberk) a František hrabě Mensdorff-Pouilly (*13.3.1897 Boskovice † 31.1.1991 Horn).
Výstava se koná v rámci evropského projektu Dnů soukromých hradů a zámků “Naše historie, vaše dědictví”, který pořádá Asociace majitelů hradů a zámků.

Výstava potrvá do neděle 28. července 2019.

 
Zámek Boskovice je ve vlastnictví rodu Mensdorff-Pouilly.   Výstavu zahájil syn signatáře Hugo hrabě  Mensdorff-Pouilly.

Více fotografií z vernisáže naleznete v galerii.

Doporučujeme
2. 6. 2018 - Den v růžovém na zámku Mělník

2. 6. 2018 - Den v růžovém na zámku Mělník